1. a 2. den | Dovolená Bílé Karpaty 2018

   Rok se s rokem sešel a my odjeli na další dovolenou, tentokrát do Bílých Karpat, ve kterých už jsme kdysi dávno (r. 2014) byli.. Opět jsme odcestovali na chatičku, která se nachází kousek od obce Březové, takže to máme opravdu kousek od slovenských hranic. 

1. DEN: 

   První den jsme si hned při cestě na chatu skočili na oběd do Motorestu Pepčín a pak konečně dojeli na chatu. 

   Po takovém tom zabydlování, jsme se trošku seznámili se sousedy (kteří jsou Ostravaci jak vyšití.. :D ) a také se šli projít po okolí.. Jenže procházku nám překazil docela hustý déšť, takže zbytek večera už jsme trávili u televize - konkrétně u fotbalu. 

2. DEN: 

   Neděli jsme měli už od soboty naplánovanou.. A to, zajet si na kole na bohoslužby do Javorníku nad Veličkou. 

Když si někdo chce zkrátit trasu.. :D 

   Ráno jsme nějak nespěchali a tak jsme vyjeli o něco později než bylo v plánu, ale to jsme ještě netušili, co nás bude čekat za cestu.. 

Výhled z rozhledny

   Už jen vyjet ze samotné Březové byl záhul, protože zrovna Březová leží v takovém ďolíčku. Já jsem sice ještě stihla, při čekání na zbytek posádky,  zajet na rozhlednu Obecnici, kde byl docela pěkný výhled, ale mohla jsem spíš šetřit síly.

Evangelický kostel v Javorníku

   No, abyste si nemysleli, kopec nebyl jen z Březové, ale kopec byl úplně všude kam jsme my potřebovali jet a kde jsme se podívali..  Ale ještě se to pořád dalo zvládnout, protože do Javorníku jsme v podstatě celý ten vyšlapaný kopec sjížděli strašně dlouho dolů.. 

   Co si budeme povídat, do Javorníku jsme přijeli až po bohoslužbě, takže jsme se občerstvili místní vodou, historií evangelického kostela, kde mimochodem zpívají stále ze starých kancionálů, jenž některé z nich jsou psány ještě švabachem, a

Spešl kancionál

vydali se směrem na Blatnici pod Svatým Antonínkem. Samozřejmě, že nás čekaly ještě asi dva kopce, než jsme do samotné Blatnice dojeli.. Ale ty nebyly tak hrozné.

 

 Po výtečném obědě  jsme se oddělili společně s taťkou od mamky, kterou jsme zde nechali odpočívat, a vyrazili jsme směrem na Březovou pro auto.

   Cesta zpět byla o hodně náročnější,.. Tolik kopců a ježdění nahoru

Krásný výhled :)

a dolů.. Bylo to fakt šílené, bolely nás nohy a navíc jsme jeli po hlavní silnici, kde nebylo tolik místa pro předjíždění, takže auta kolem nás jezdili opravdu blízko. Ovšem jediné, co si můžeme pochválit jsou ty letní plody švestek a mirabelek, které nás vyloženě celou cestu tam i zpět dobíjeli cukrem, a také ty krásné výhledy na okolní vesnice..

   

Když jsme dojeli na chatu, byli jsme ti nejšťastnější lidi na světě. Celkově jsme ujeli 70 km a na to jaký byl profil trasy se podívejte na mapu. Po příjezdu se taťka odebral autem pro mamku a další členy naší letošní dovolené. :)

Trasa

           Alžbín:)