Dovolená v Neapoli | Den 2.

Hned po vydatné a správné talianské snídani (brusketa namazaná pestem), jsme se vydaly okouknout přístav a prodej lístků na ostrovy Capri a Ischie.. Světě div se, všude tady hodně rýžují na turistech a za cestu na ostrov se nám opravdu nechtělo vyhodit přes 20 eur, takže jsme se rozhodly pro tour po Neapoli.

Naším cílem byl hrad Castel Sant'elmo, který je takovou dominantou města. Než jsme se ale vyškrábaly do toho šíleného kopce, procházely jsme nejrůznějšími uličkami, které byly opět vyzdobené fotbalisty. Taky jsme se samozřejmě zastavily na kafíčko a aby toho nebylo málo, tak nám číšník prohodil kafe a ještě mi podšálek posral holub. A druhé z nás to ještě střítklo na ruku.. Prostě to chceš..

Po nějaké té době jsme začaly postupně stoupat do víc a víc prudkého kopce. Cesta pod hradem se pak začala měnit v kamenitou cestu plnou schodů a do toho to šílené vedro. Když jsme pak došly těsně pod hrad, k muzeu, kde byl nádherný výhled na Neapol, šly jsme hned do první restaurace, kterou jsme viděly a asi z nás museli mít dobrou strandu, jelikož jsme vypadali velmi zmoženě, uříceně - prostě na vývrat . Po krátkém osvěžení a uschnutí jsme se opět vrátily ven a začaly jsme se fotit s výhledem.. Pak už jen zbývalo dojít k hradu, kde jsme si za 3 eura koupily vstupenku a prošly jsme si celý areál hradu. Na hradě bylo moc krásně, dokonce se i zatáhlo, tak nám bylo hned líp..

Po sestupu dolů a cestě domů dokonce i spadlo pár kapek, ale to bylo opravdu jen chvilkové zpestření.

Na ubytování jsme se daly do pucu, daly si malou sváču a vyrazily na večeři. Konečně jsme viděly, jak vypadá noční život v Neapoli a taky jsme se pěkně napálily v restauraci, kde jsme zaplatily příplatek za to, že jsme seděly u stolu. Ano, vážně, za každou 2 eura (takže bacha na to) . Následně jsme si užily večerní život ve městě...